Sex ve městě: Zábava i sympatie

Kouzelná romance pro čtyřicetileté singles s kabelkou od Prady? Kdepak. Film, ve kterém je pes důležitější a psychologičtěji propracovanější postavou než děti, cílí na každého jedince se smyslem pro humor a nadsázku. Liberální ohoz, konzervativní srdce a velká trojice: láska, přátelství, sex. Verbální, situační a dokonce i netradičně fekální humor jsem si vysloveně užívala na takové té lehké bezstarostné vlně rozjařenosti, absence velkého dramatického oblouku prospívá, klipovitost /test šatníku/ a vyvážený soundtrack napomáhá smršťování 148 minutové poutě. Sex ve městě nemusí být záležitost identifikace (drtivá většina mých blízkých jsou kluci, značkové butiky obcházím asi jako biskup sexhopy a intimní povídačky ani postelovou turistiku mezi své hobby nepočítám:) ale naopak vstupenka do cizího světa, který mě-coby pozorovatele nesmírně baví. Nikoli empatie, nýbrž sympatie. Tahle rozlučka se známými po dvacetiminutových štěcích je FUNUS SE VŠÍ PARÁDOU. Jediné, co palčivě chybělo, bylo to, co jsem na seriálu jsem milovala nejvíc- ony zcizující voiceovery. Film vykládá karty na stůl a přiznává, co jsme věděli už od počátku- tyhle ženy nejsou žádné nezávislé feministky-a nikdy jimi nebyly, ale bytosti, které si uvědomily, že na vztahovém bitevním kolbišti uvnitř Velkého jablka je třeba nasadit zbraně vyššího kalibru, protože poměr ucházejících nápadníků na jednu ženu je tam nemilosrdný. A stejně staromódně čekají na telefon a prince se zlatou kreditkou.............. Pokud se podívám na zoubek členkám newyorské cosmopolitanové mafie: konzervativní ženuška Charlotte (Kristin Davis vypila lektvar mládí:) je svém sluníčkování a pištění natolik roztomilá, že absenci jakéhokoli dramatu její linie vítám a její přehrávání vnímám coby jakousi velmi exaltovanou nadsázku. Miranda je představena jako kariéristka, její manžel zůstává věren roli slabého otloukánka a jejich vztah prochází poněkud povinnou zkouškou ohněm. Banální. Samantha válčí sama se sebou, něhdejší povrchní nymfodračice prochází patrně nejhlubší reflexí- a to i v přítomnosti nahého Adonise. Vyústění její linie je pro mě asi nejsilnější moment filmu. Téměř jsem uronila slzu:) Carrie je stále ta neurotická, rozmazlená holčička, která si přeje velikooooou...šatnu a její vztah s panem Božským funguje paradoxně- síla Pana Božského spočívá na bázi distance, v tužbě po jeho širokých ramenou a opakovaném happily ever after ever after. Scénář velmi dobře vystihl jeho podstatu : je zajímavější po něm toužit než ho vlastnit. Jennifer Hudson coby Carriina asistenka je zajímavý element- zdánlivě slouží jako kyprá reklama na kabelky, ale ve skutečnosti má za cíl vybudit svou zaměstnavatelku z letargie, udržovat pana Levého v dostatečné mílové vzdálenosti a pomoci zprostředkovat divákovi nepochopitelné pochody své nadřízené. Coby médium slouží úctyhodně................ Sex ve městě je zkrátka lehce dekadentní bál, který nemá seriozní dopad jako poslední summit NATO, ale prožila jsem si ho mnohem víc, než bych před branou, nejistě žmoulajíc lístek, čekala. P.S. Pokud je vidíte poprvé, mohou vám připadat jako hejno dobře obutých hus, co místo ga-gaga začnou štěbetat Dior, Vuitton, Chanel. Pokud tenhle pocit do deseti minut nezmizí, vedle v sále promítají Indyho. Za sebe říkám- radši dvakrát za sebou Sex než jednu Lebku.