Začátek nového měsíce se dá přesně vypočítat, nicméně staré kalendáře byly založeny na pozorování a měsíc začínal obvykle tehdy, když byl při západu slunce spatřen první srpek nového měsíce. Tato praxe zůstala v některých zemích dodnes. Lunární rok tedy odpovídá hodně přibližně roku solárnímu a má 12 měsíců.
12 měsíců (měsíčních cyklů) má celkem 354 dní, rok jich má však 365,25 dní. Lunární rok je tedy kratší než solární. Tento rozdíl více než 11 dní způsobuje posun začátku roku vždy o přibližně 11dní dopředu. Proto v lunárním kalendáři neexistují „zimní měsíce“ nebo „letní měsíce“; každý měsíc se v průběhu doby může ocitnout v libovolném ročním období.
Lidé, řídící se lunárním kalendářem tvrdí, že dodržování pravidel má příznivý vliv nejen na jejich zdraví, ale na život obecně. Aniž by tento kalendář mohl nebo chtěl nahrazovat odbornou literaturu, může přispět k porozumění a snad i poznání vesmírného řádu, jehož jsme součástí, a tedy k poznání nás samých. Zkuste se proto každý den podívat do svého lunárního kalendáře a na oblohu, zkuste pochopit souvislosti a pojmy, které nám zanechali naši předkové. Ti přitom vycházeli ze zkušeností, učících je, že ten který den či hodina jsou vhodné pro některé činnosti a současně naprosto nevhodné pro jiné. Lunární kalendáře jsou běžně k dostání, možná nezaškodí, nějaký si pořídit a zkusit se radami v něm uvedenými řídit.